Dvě skupiny vitamínů
Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v organismu ukládají do zásoby a vydrží tam několik týdnů až měsíců. Jejich krátkodobý výpadek tedy není nijak fatální.
Vitamíny rozpustné ve vodě (C, skupina vitamínů B) se do zásoby neukládají, a musí tedy být doplňovány průběžně, jinak může dojít k méně či více závažným obtížím.
Když něco nehraje
Hypovitaminóza - stav organismu způsobený nedostatkem vitamínů způsobuje poruchy funkce organismu a může vyústit ve vážná onemocnění.
Hypervitaminóza - stav organismu způsobený předávkováním vitamíny, které ve vyšších koncentracích mohou mít toxické účinky.
Nejvýhodnější zdroje vitamínů z potravin
Konzumací racionální stravy si zajistíme ideální přívod potřebných látek. Naopak rizikové mohou být radikální diety, nesprávně uchopené alternativní výživové směry či nevhodná konzumace doplňků stravy.
Vitamín A ovlivňuje růst a stav imunity. Tento antioxidant má také dopady na zrak. Nejvýhodnější zdroje maso, játra, ryby, vejce, zelenina, ovoce
Zvýšená potřeba vitamínu A se týká žen v těhotenství, ale i kuřáků, osob s oslabenou imunitou či pod vlivem stresu.
Vitamíny skupiny B má vliv na metabolismus hlavních živin, na nervovou soustavu, krvetvorbu i vývoj plodu. Vitamíny B9 (kyselina listová), B1 (thiamin), B6 (pyridoxin) a B12 jsou nutriční elementy, které mají kromě vlastních vitamínových účinků rozhodující podíl na snižování hladiny homocysteinu (aminokyselina s klíčovým významem pro rozvoj aterosklerózy). Vitamín B3 (niacin, kyselina nikotinová) hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky. Kromě vitamínových účinků se ve vyšších dávkách může podílet na snížení hladiny cholesterolu. V těle se neukládá, a je tedy nutný jeho stálý příjem potravou.
Nejvýhodnější zdroje jsou maso, ryby, vnitřnosti, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, ořechy, semena
Na dostatek vitamínů skupiny B by měly dbát lidé trpící aterosklerózou. Vyšší denní dávka těchto vitamínů se doporučuje u osob s rizikem zvýšení hladiny homocysteinu, který je u tohoto onemocnění klíčový. Vitamín B je zásadní i pro těhotné a kojící ženy. Vyšší hodnoty kyseliny listové u těhotných žen, a to od nejčasnějšího období těhotenství, výrazně snižují riziko vzniku vrozených vývojových vad.
Vitamín C má širokou paletu fyziologických, biologických, metabolických a dalších funkcí. Především působí antioxidačně – likviduje reaktivní radikály kyslíku i dusíku a současně regeneruje vitamín E, Má vliv také na nervový systém a imunitu: „Nedostatečná saturace kyselinou askorbovou negativně ovlivňuje centrální nervový systém, imunitní reakce, detoxikační systémy a kardiovaskulární aparát.
Nejvýhodnější zdroje jsou ovoce (citrusy, jahody, rajčata), zelenina (paprika, květák, meloun, listová zelenina), brambory
Při vyšším příjmu se ho méně vstřebá, tzn. tělo ho méně využije a více vyloučí. Doporučené denní dávky je vhodné zvýšit v případě znečištěného prostředí, kouření, psychické zátěže, infekce a také u těhotných a kojících žen.
Vitamín D udržuje stálé hladiny vápníku, a příznivě tak ovlivňuje mineralizaci kostí, nervosvalový přenos, krevní srážlivost, imunitu. Vitamín D se ve značné míře podílí také na ochraně střevních buněk, a to i ve vztahu k redukci nádorových změn a podpoře imunity, má kardioprotektivní efekt i antimikrobiální účinky při virových onemocněních. Ovlivňuje i stav zubů a pokožky.
Nejvýhodnější zdrojem je sluneční záření, tučné ryby, tresčí játra, žloutek, mléko a mléčné výrobky
houby.
Ve středoevropské populaci je velmi častý výskyt snížené hladiny vitamínu D, normální hladiny v české populaci se vyskytují pouze u 25–30 % obyvatel. Na druhou stranu vyšší dávky vitamínu D mohou působit toxicky.
Vitamín E usnadňuje hojení ran, má vliv na plodnost i nervový systém a slouží v organismu jako nejdůležitější antioxidant chránící buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení a zlepšuje hojení ran. Má také pozitivní účinky na tvorbu pohlavních buněk, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému.
Nejvýhodnější zdroje vitamínu E jsou rostlinné oleje, ořechy a semena, obiloviny, luštěniny, sója
zelenina, ovoce, mléko, maso, játra, vejce.
Nedostatek vzniká při porušeném vstřebávání u pacientů po operacích s odstraněním významné části střeva. Týká se kuřáků i lidí v psychické nepohodě a stresu. Dlouhodobé užívání vysokých dávek vitamínu E zhoršuje však jeho vstřebávání s důsledky na krevní srážlivost.
Vitamín K má klíčový význam především pro krevní srážlivost, ale uplatňuje se i v jiných procesech – při metabolismu a mineralizaci kostí, buněčném růstu a metabolismu buněk cévní stěny. Vyskytuje se ve dvou formách Vitamín K1 je využíván především pro srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra. K2 hraje důležitou úlohu v metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk cévní stěny.
Nejvýhodnější zdroje jsou zelená zelenina, zelený čaj, játra, žloutek, olivový olej.
Závažná onemocnění jater, například cirhóza, vedou ke snížení hladiny vitamínu K a zvýšenému riziku krvácení.