Složení vakcín - jedy a těžké kovy!

Nikde se moc neříká, že výrobci neuvádí přesně u složení vakcín, jaké nepatrné množství škodlivých látek obsahují. V příbalových letácích je nenajdete, přesto se v nich vyskytují. Na potravinách se uvádí, proč u vakcín ne?

Uvádění složek vakcín v PIL je otázkou legislativy, zákony EU nepožadují uvádět zbytkové látky, proto je výrobci neuvádějí. A přitom by se uvádět měly, protože alergii může způsobit i malé množství.

Je to absurdní, na každém pytlíku s rýží máte napsáno, že byla balena v závodě zpracujícím pšenici a může obsahovat zbytky lepku a třeba i arašídy, ale že ve vakcíně je použit olej z arašídů, se nedozvíte.

„Nepatrné“ množství těchto látek je také sporné, v toxikologii je dobře známý koktejlový efekt neboli synergická toxicita, kdy kombinace malého množství dvou a více toxinů napáchá víc škody než několikanásobně (nebo i řádově) větší množství samostatně podaného toxinů. V toxikologii prostě 1 a 1 nejsou 2, ale někdy až sto. 

Vakcíny od začátku (od 30. let minulého století) až do zavedení Infanrixů obsahovaly rtuť ve formě thiomersalu, obsahovala ji u stará tetanovka až do roku cca 2008. Dnes se využívá jako stabilizátor u vícedávkových kontejnerů. Z běžných vakcín postupně mizí. Současné vakcíny obsahují rtuť ve stopovém množství z výrobního procesu, které ovšem stačí. 

Hliník je pro funkci vakcíny nutný, ale je možné ho nahradit jiným imunitním adjuvantem. Nové adjuvanty jsou vyvíjeny – proč asi, kdyby byl hliník tak úžasný a neškodný, nikdo by se nesnažil ho nahradit. Vývoj nových adjuvantů je nepřímým důkazem, že je hliník škodlivý. Ovšem když si uvědomíme, že až po cca 80 letech plošného očkování se přichází na to, co hliník vlastně všechno s imunitou a nervovým systémem dělá, není nápad na nové adjuvanty zas tak úžasný. Klidně nás mohou překvapit hůř než hliník, jak už se to povedlo skvalenu (syndrom války v Zálivu např.). 

Jak moc vlastně rtuť v těle vadí?

Rtuť ve vakcínách je problematická ze dvou důvodů. Především v nich byla dost vysoká dávka, až 50 ug, což je na kojence (ale i dospělého) opravdu hodně. Limit EPA udává jako bezpečný limit 0,1 ug/kg/den, což je na 5 kg dítě 0,5 ug. I vakcíny, které oficiálně rtuť neobsahují, ji obsahují ve zbytkovém množství, které může být až 1ug. Jak si lze snadno spočítat, i tato dávka překračuje limit EPA pro malé dítě dvojnásobně. Rtuť je extrémně jedovatá i v takto malém množství především proto, že má synergickou toxicitu s jinými látkami obsaženými ve vakcíně, zejména hliníkem. Mnoha studiemi byl prokázán neurotoxický účinek kombinace hliníku a rtuti na nervové buňky. Synergická toxicita znamená, že účinek kombinace dvou a více toxinů má mnohonásobně (někdy řádově) toxičtější účinek než jejich samostatné podání v mnohem vyšší dávce. Při synergické toxicitě neplatí, že 1+1=2, ale 1+1=100. 

Proč je do vakcín přidávána laktóza?

Laktóza je ve vakcínách jako zbytek z živných půd nebo z technologických důvodů. Injekční vpravení antigenu do organismu vyvolá alergii, to již před cca 100 lety popsal dr. Clemens von Pirquet. Učí se to na medicíně. Proto nechápu, proč dělá běžnému lékaři takový problém přisoudit nově vzniklou alergii očkování, když navíc může zjistit, že se daná substance ve vakcíně vyskytuje.