Příušnice, spalničky, obrna

Je lepší si příušnice a spalničky prodělat nebo se proti těmto nemocem očkovat? A co když se nechci očkovat ani proti obrně, mám se bát? Pojďme si to hezky vysvětlit, jak se věci mají.

Příušnice

Samozřejmě že je lepší, abyste si příušnice prodělali jako děti. Na medicíně se učí, že všechny dětské nemoci mají horší průběh v pubertě a v dospělosti. Očkování proti těmto nemocem dosáhlo přesně tohoto účinku – zhoršení průběhu přesunem vnímavosti do vyššího věku. Všimněte si věkového průměru nemocných příušnicemi dnes - jde o dospívající a mladé dospělé. Když dítě naočkujete, bude na tom v dospělosti stejně jako neočkovaný, který nemoc v dětství neměl.

Následkem příušnic u chlapců může být neplodnost v důsledku postižení varlete zánětem. Dochází k tomu zřídka, rozhodně neplatí, že příušnice v dospělosti rovná se neplodnost. Zánět obvykle postihne jedno varle a druhé na rozmnožení obvykle stačí. Dalším rizikem u obou pohlaví je zánět slinivky a mozku.

Ideální věk na překonání dětských nemocí je 4–10 let. V nedávné době v Německu apelovala skupina lékařů na STIKO (imunizační komisi), aby přehodnotili doporučení ohledně očkování proti příušnicím. Doporučují, aby se dívky neočkovaly vůbec, protože překonání příušnic podle některých výzkumů přináší ochranu proti rakovině vaječníků a chlapcům aby byla také dána možnost prodělat příušnice v dětství, kdy je nejnižší riziko komplikací a očkovat je eventuálně až před pubertou.

Spalničky

Spalničky přináší pozitiva i negativa. Proděláním spalniček v dětství je pozitivní se získá se celoživotní imunita a dochází ke snížení rizika rakoviny. Také dojde k posílení imunity (po odeznění fáze útlumu imunity), podpoření vývoje dítěte ( děti obvykle udělají skok ve vývoji). Překonání spalniček v optimálním věku bylo vždy považováno za důležité, proto rodiče dbali o to, aby děti spalničky měly, nechávali je úmyslně nakazit. Za mého dětství měl spalničky téměř každý a nevzpomínám si, že bych o té nemoci slyšela mluvit jako o něčem nebezpečném. Dívky pak předají protilátky při kojení svému dítěti a nemusí se o něj bát jako dnešní matky.

A teď ta negativa. 
U oslabeného nebo špatně léčeného jedince mohou mít spalničky – stejně jako jakákoli jiná nemoc – vážný průběh. Pokud vás někdo straší spalničkami v Africe, jak tam děti umírají, pak je třeba vědět, že neumírají primárně na spalničky, ale na to, že jsou podvyživené, nemají dost vitamínu A (který má prokazatelně ochranný efekt a využívá se i léčebně) a mohou mít i nevhodnou léčbu, např. léky na potlačení horečky. V civilizovaných zemích by na spalničky nemělo umřít žádné dítě. Existuje riziko neurologických komplikací, ale to má vakcína také. Porovnejte si statistiky: když se proti spalničkám neočkovalo, výskyt autismu byl 1 na 10–20 tisíc dětí. V době, kdy se očkuje, je kolem 1 %.

Správná léčba spalniček

Dítě má být v posteli, v teple, dostatečně pít, nebýt vystaveno zbytečným stimulům (TV, počítač). Nesmí se mu srážet horečka! Ani kdyby mělo 40 °C! Kdybyste to nemohli vydržet, dejte mu zábal, ale ne lék! Je prokázáno, že potlačení horečky při infekci zvyšuje riziko komplikací a úmrtí (v té Africe až 5×). Dejte dítěti hodně vitamínu A, po dobu nemoci klidně i desetinásobek doporučené dávky. Také můžete přidat Euniké Pink Grape. 

Obrna

Doporučuji přečíst si knihu Neilla Millera Co možná nevíte o očkování, je tam velmi dobrá kapitola o dětské obrně. Velmi stručně: všechny podobné viry, jako virus obrny, nakazí mnoho lidí, ale u naprosté většiny (95 %) proběhnou imunitní reakce bez příznaků a vznikne imunita. Jedním z faktorů, které to ovlivňují, viz odpověď přirozená imunizace. Jen u malého procenta nakažených dojde k manifestnímu onemocnění (5 %), které vypadá jako viróza. U velké většiny těchto nemocných to tím skončí, jen u cca 1 promile nakažených se rozvinou neurologické příznaky a i ty mohou odeznít bez následků. Výsledek střetu viru a hostitele závisí na následujících faktorech, stejně jako u každé jiné nemoci – stav výživy a imunity v době nákazy, další stresující a oslabující faktory, schopnost vytvořit horečku, potlačování horečky a imunity vůbec léky (paracetamol, ibuprofen, acylpyrin, kortikoidy) a celková péče o nemocného. 

Megadávky injekčně podávaného vitamínu C historicky prokázaly vysokou účinnost při léčbě polio, šlo ale o dávky až 100 g denně. Pacienti, kteří byli v době zahájení léčby ochrnutí, pak byli schopni odejít domů po svých již za několik dnů. Podívejte se na práce např. dr. Klennera nebo Cathcarta. Kdyby k tomu došlo v případě mých členů rodiny, naordinuji jim levotočivý vitamín C po deseti tobolkách najednou 3x denně.

I jiné neuroinfekce mají podobný průběh, ať jde o boreliózu, klíšťovou encefalitidu, západonilský virus, echo a coxsackie viry (které dělají klinický obraz nerozeznatelný od dětské obrny) apod. Většina vytvoří protilátky po infekci, aniž mají příznaky, menšina má chřipkovité příznaky a z nich jen menšina má neurologické příznaky.

Procento úmrtnosti: záleží zásadně na možnosti léčby a způsobu léčby. Jiné bude v Africe, jiné u nás. V každém případě je třeba si uvědomit, že nákaza nerovná se manifestní nemoc a nemoc nerovná se úmrtí.